Nedostatek zinku má pro lidský organismus negativní důsledky.
Nedostatek zinku v těle vzniká především nedostatečným příjmem tohoto minerálu. Nedostatek vzniká i následkem ztráty krve, nadměrné fyzické zátěže, či následkem úrazů a popálenin.
- Deficit zinku se projevuje snížením a oslabením
imunity. Projevuje se zvýšeným sklonem k rýmě, chřipkám i nachlazením.
Nedostatek zinku má za následek oslabení funkce pohlavních orgánů. Hraje roli při tvorbě hormonu testosteronu. Pozitivně ovlivňuje činnost prostaty.
Nedostatek zinku se projeví ve zhoršené kvalitě vlasů, nehtů i pokožky. Nedostatek zinku je poměrně často v pozadí nepříjemných a chronických kožních problémů, také se projevuje i celkovou únavností, sníženou chutí k jídlu a zhoršeným a zpomaleným trávením. (PS: horčik+ E+Bkomp, Zinek+ A*)
- Přebytečných vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit, a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí.
- U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky.
- Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.
Vitamíny rozpustné ve vodě
Vitamín B1 (thiamin) je možné získat z droždí,
ječmene, arašídů, libového vepřového masa, mléka, zeleniny a obilných
slupek. Denní optimální dávka je 1,5 až 2 mg. Vyšší denní dávka je nutná
u osob závislých na alkoholu, neboť alkohol výrazně snižuje jeho
účinek.
Vitamín B2 (riboflavin) je obsažen v mléku, játrech,
sýru, rybách, vejcích či droždí. Doporučené množství na den je stejné
jako u vitamínu B1 – tedy 1,5 - 2 mg. Zvýšený příjem je doporučován
kojícím ženám až okolo 3 mg. Alkohol rovněž oslabuje jeho účinek.
Vitamín B6 (pyridoxin) je v pšeničných klíčcích, zelí, mléku, vejcích, ledvinách či hovězím masu. 1-2 mg jsou doporučenou dávkou na den.
Vitamín B12 (kobalamin) se vyskytuje nejčastěji v játrech, vepřovém i hovězím masu, mléku, vejcích. Denní dávka je 3 mg.
Vitamín B15 (kyselina panamová) obsahují sezamová semena, obilné slupky, semena tykve. Stanovená dávka na den je 50 – 150 mg.
Vitamín H (biotin) se vyskytuje v ovoci, vaječném žloutku, ledvinách, neloupané rýži. 150 – 300 mg je dostatečná dávka pro denní potřebu.
Vitamín C (kyselina askorbová) je obsažen především v
citrusovém ovoci, bobulovitých plodech, zelené zelenině, bramborách či
paprice. Denní dávka by měla být 60 mg. Silně může být však tento
vitamin ovlivněn kouřením – vykouřením 1 cigarety se zničí 25 – 150 mg
vitaminu C!
Kyselina listová je především v mrkvi, játrech,
vaječném žloutku, žlutém melounu, meruňkách, avokádu. Dávka určena na
denní spotřebu je 400 – 1000mg.
Niacin (kyselina nikotinová) je především v libovém
masu, játrech, obilných klíčcích, rybách, vejcích, datlích, fíkách či
švestkách. Optimální denní dávka je v rozmezí 10 až 20 mg.
Vitamín P (bioflavonoid) – v dužinách citrusových
plodů, v meruňkách, ostružinách, třešních a plodech šípků. Denní dávka
je odvislá od vitaminu C, neboť je potřebný ke vstřebávání a efektu
vitaminu C.
Vitamíny rozpustné v tucích
Vitamín A je obsažen v rybím tuku, játrech, vejcích, mléku, mléčných produktech. Denní dávka je 1 až 1,5mg.
Vitamín D je v rybím tuku, tuňáku, mléku a mléčných výrobcích, i losos je nositelem tohoto vitaminu. Denní spotřeba je 5 - 10 mg.
Vitamín E je především ve špenátu, kapustě, ječmeni,
vejcích, sójových bobech či rostlinných olejích. Optimální denní dávkou
je 0,15 – 2 mg/kg tělesné hmotnosti.
Vitamín K je nejvíce zahrnut v jogurtech, vaječném
žloutku, sójovém oleji, rybím tuku či listové zelenině. Denní dávkování
je doporučeno na 1 – 4 mg.
Minerály
Minerály a stopové prvky, ač nejsou stejně jako vitamíny nositeli energie, jsou zcela nezbytnou složkou naší stravy.
Vzhledem k tomu, že většina minerálů je v dostatečném množství obsažena
ve stravě, setkáváme se zřídka s jejich nedostatkem. Koncentrace
minerálních a stopových látek v potravinách často závisí na jejich
množství v půdě, na níž byly pěstovány rostliny a na níž se pásl
dobytek. Krátkodobě si tělo dokáže udržet rovnováhu minerálních látek
samo. Pokud je však jejich příjem dlouhodobě nízký, tělo čerpá ze zásob
uložených ve svalech, játrech, kostech. Nejvýznamnější z hlediska
nutričních defektů je nedostatek vápníku, železa a jódu. V posledních
letech je také dáván důraz na dostatečnou suplementaci hořčíkem a
zinkem.
Zinek ( Zn ) je pro organismus nezbytný. Z potravy ho
však tělo mnoho nezíská a hlavně si neumí tvořit velké zásoby. Je proto
vhodné přijímat ho prostřednictvím doplňků stravy.
Jód ( I ) jako jedinečný mezi minerály má v lidském
těle pouze jediné poslání - je zcela nezbytný pro štítnou žlázu k tvorbě
tyroxinu - hormonu, řídícího látkovou přeměnu všech tělesných buněk.
Nedostatek I ukazuje tzv. vole ( struma ), někdy hrubá kůže a vlasy,
občas apatie.
Měď ( Cu ) - nezbytná v prevenci kardiovaskulárních
chorob, k udržení zdravé kůže v vlasů. Osvědčuje se při podpoře
plodnosti a krevní srážlivosti. Zpevňuje krevní cévy, kosti, šlachy a
nervy. Podle nejnovějších výzkumů blahodárně působí při vysokém krevním
tlaku, udržuje nízkou hladinu cholesterolu. Deficit mědi signalizuje
únava, poruchy srdečního rytmu, neplodnost…
Hořčík ( Mg ) minerál potřebný pro růst a obnovu kostí
a zubů, pro normální činnost svalů a nervů. Deficit pocítíme jako
svalové křeče, úzkost, slabost, nechutenství.
Fosfor ( P ) hned po vápníku je to druhý nejčastější
minerál v těle. Normální člověk je zásobárnou cca 650 g P, a to hlavně v
kostech a zubech. Nedostatek způsobuje mj. lomivost kostí, únavu,
tělesnou slabost, ztrátu chuti k jídlu. Většinu potřebného P získáte z
potravy.
Pozor: doplňky stravy obsahují pouze P užívat jen na doporučení lékaře!
Комментариев нет:
Отправить комментарий